Kapucínské náměstí
Dnešní Kapucínské náměstí, dřívější Uhelný trh, je malé malebné náměstíčko ležící nedaleko Zelného trhu směrem k hlavnímu nádraží. Když se vydáte Masarykovou třídou směrem od nádraží do centra města, ke Kapucínskému náměstí se dostanete první ulicí vedoucí vlevo. V kopci tu leží náměstí s kapucínským klášterem a raně barokním kostelem Nalezení sv. Kříže, Trenckův dům, v historických měšťanských domech sídlí malé obchůdky s uměleckými předměty, kavárny, starožitnosti i antikvariáty. Atmosféru náměstí dokresluje na jeho vrcholu vchod do areálu Biskupského dvora, ve kterém se nacházejí budovy Moravského zemského muzea, o němž se více dozvíte v příslušné kapitole.
První misionářská skupina kapucínů byla do českých zemí přivedena za úřadování arcibiskupa Zbyňka Berky z Dubé roku 1599. Skupina byla vedena sv. Vavřincem z Brindisi. Základní kámen mateřského kláštera na Hradčanech byl položen roku 1600, klášter v Brně byl postaven v letech 1604 – 1606. Bohužel roku 1645 byl klášter zbořen při obraně města před švédskými vojsky. Kapucíni se tedy uchýlili do kostela sv. Mikuláše. O několik let později daroval kapucínům hrabě František Magnis tři domy na jejichž místě byl nový klášter zbudován. Stavba kláštera byla dokončena roku 1651 a vtiskla Uhelnému trhu charakteristický vzhled.
Významným mecenášem a osobností, s níž je historie kapucínského kláštera úzce spojena, je baron František Trenek. Baron Trenck pocházel z Itálie, vyrůstal v Uhrách, studoval ve Vídni a již v sedmnácti letech se stal důstojníkem rakouské armády. Tu však pro své výstřední vystupování musel zanedlouho opustit a tak jeho později slavná vojenská kariéra začala spíše nepříznivě. Trenck byl náruživý karbaník, dobrodruh a milovník žen. byl neohroženým válečníkem, ale také vyhledávaným společníkem. Svého vojenského ducha a neohroženou odvahu využil při bojích proti Turkům a stal se kapitánem rakouské armády. Díky výbušnosti byl ale v neustálém konfliktu s vojenským řádem. Za vlády Marie Terezie se stal vůdcem tisíce pandurů, dobrodruhů a divokých bojovníků. Tito vojáci se vyznačovali stejně jako sám Trenck červeným pláštěm s kapucí a byli zváni červenými kapucíny. Trenck dosahoval s touto armádou velkých válečných úspěchů, ale bohužel jeho chování bylo natolik troufalé a divoké, že si vysloužil po mnoha soudech a peripetiích doživotní vězení v temné kobce brněnského Špilberku. Tam sepsal svůj testament a odkázal klášteru kapucínů značné bohatství. Zemřel roku 1749 a podle svého přání byl v prostém rubáši uložen do podzemní hrobky kapucínského kláštera, kde odpočívá dodnes.
