Masarykova ulice
Masarykova ulice je spolu s ulicí Českou nejrušnější třídou v pěší zóně historického centra města. Spojuje nádraží s centrem města a vedlejšími ulicemi se odtud dostaneme na například na Kapucínské náměstí, Zelný trh nebo k Měnínské bráně. V přímém směru nás Masarykova třída dovede na náměstí Svobody, kde končí. Dnes byl na ní znovu zaveden provoz tramvají, jinak sem mají povolený vjezd pouze zásobovací vozidla. Ulice je lemována typickými městskými domy pocházejícími z období klasicismu, historismu, secese i vídeňské moderny.
Tyto stavby doplňuje například kostel sv. Máří Magdalény a přilehlý klášter františkánek, který si můžeme prohlédnout v první třetině ulice ve směru od nádraží. Kostel stojí na místě původní židovské synagogy a byl postaven podle projektu architekta A. Erny v letech 1651 – 1654. Zajímavé je, že byl vysvěcen až o necelých dvacet let později, roku 1673. Niky v průčelí kostela zdobí sochy sv. Mikuláše a sv. Martina, jež jsou dílem brněnského sochaře O. Schweigla, který výzdobou sakrálních staveb specializoval. Tyto sochy byly původně umístěny v kostele sv. Mikuláše, který stál na náměstí Svobody a po jeho zboření se staly součástí kostela sv. Máří Magdalény. Na výzdobě interiéru kostela se v 60. letech 18. století podílel zejména malíř J. Stern, který také namaloval pro hlavní oltář repliku Rubensova díla „sv. Máří Magdaléna omývá Kristovi nohy svými vlasy“. Dnes se kostel i s klášterem nacházejí ve stavu rozsáhlé rekonstrukce, ale kostel je stále veřejnosti přístupný.
Z domů na této ulici by neměl naší pozornosti uniknout administrativní palác, který se nachází na rohu Masarykovy a Jánské ulice. tento rozlehlý novobarokní komplex se dvěma nádvořími má bohatě zdobená průčelí. Když budeme pokračovat procházkou směrem dále k náměstí Svobody narazíme na další významnou stavbu, činžovní dům barona Štěpána Haupta. Tento městský dům byl vystavěn ve stylu vídeňské moderny a má č.p. 7. na jeho fasádě si prohlédněte ozdobné arkýře.