Moravská zemská knihovna
Moravská zemská knihovna je univerzální vědeckou a současně krajskou knihovnou, v jejíchž sbírkách se nachází více než 4 miliony svazků. jejích služby využívá široká veřejnost, mnoho studentů a vědecká inteligence. Knihovna poskytuje své služby více než třiceti tisícům čtenářů. Na jejím počátku však stále soukromá knihovna Moravsko-slezské hospodářské společnosti pro povznesení zemědělství, přírodovědy a vlastivědy. Ta vznikla již roku 1770 a roku 1817 se stala součástí Františkova muzea. Nebyla to však knihovna veřejná a sloužila jen členům hospodářské společnosti. Ve veřejnou byla přeměněna až v roce 1883 a to díky působení Christiana d´Elverta a také pravidelným dotacím moravského zemského sněmu.
Roku 1900 převzaly knihovnu pod správu zemské úřady a jejím přímým správcem se stala Moravská muzejní společnost. Muzejní knihovna začala fungovat pod názvem Zemská knihovna moravská. Roku 1923 se z ní stala knihovna univerzitní pro Masarykovu univerzitu. Již tehdy se začalo přemýšlet o nové budově, kam by se knihovna přestěhovala ze Zemského domu na Žerotínově náměstí, kde sídlila. Návrh na knihovnu vytvořil v té době například funkcionalistický architekt Bohuslav Fuchs. Kvůli hospodářské krizi ve 30. letech, 2. světové válce a následným událostem se projekt stavby nové knihovny neustále odkládal a tak byla nakonec zpracován až na přelomu století.
Nová budova knihovny byla postavena na místě, které pro ni bylo původně vyhrazeno na Kounicově ulici. Knihovna leží v těsné blízkosti několika fakult Masarykovy univerzity i vysokého učení technického a je dobře dostupná i městskou hromadnou dopravou. Budova má moderní vzhled, doplňují se tu dřevěné kovové a skleněné prvky a to velmi jemně a citlivě. Knihovna má celkem devět nadzemních a tři podzemní podlaží. V přízemí budovy se nachází také literární kavárna a čítárna, přednáškový sál, kopírovací studio a specializované knihkupectví. V jednotlivých podlažích potom nejdeme jednotlivé studovny rozdělené podle vědních oborů.
