Kostel sv. Michala
Kostel sv. Michala stojí na Dominikánském náměstí v těsné blízkosti obchodního centra Velký Špalíček a komplexu Nové radnice. Přiléhají k němu prostory bývalého dominikánského kláštera zrušeného roku 1784 na popud císaře Josefa II.
Původně středověký kostel byl při založení kláštera dominikánů v 1. polovině 13. století ke klášteru přidělen. V době obležení Brna švédskými armádami značně utrpěl, neboť ležel v těsné blízkosti městských hradeb. Rozsáhlé rekonstrukce se dočkal v době barokní, v 17. století, podle projektu Jana Křtitele Erny. Kostel byl vysvěcen roku 1679. Zvláštností chrámu je jeho orientace průčelí, které směřuje na východ. Původní středověký kostel byl orientován přesně opačně.
Mohutné průčelí kostela sv. Michala zdobené dvěma věžemi směřuje na Dominikánské náměstí (dříve rybí trh). Nad vstupním portálem se nacházejí znaky Lva z Kounic a jeho ženy Eleonory rozené Dietrichštejnové a portál je završen trojúhelníkovým štítem. Hlavní loď kostela měří 49 metrů a je 19 metrů široká.
V 18. století přibyla ke chrámu rozlehlá terasa zdobená kamennými sochami. Tato díla sem byla instalována roku 1737. Na terase je celkem umístěno deset barokních soch třech různých autorů. nejstarší je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1718, která je dílem sochaře Jana Adama Nesmanna, stejně jako dvě další sochy – plastika sv. Vincence Ferrerského a sv. Aloise, obě z roku 1737. Dalším autorem byl sochař Ondřej Zahner. který roku 1736 vytvořil plastiky sv. Iva, sv. Floriána a sv. Jana Křtitele. Posledním umělcem, který se podílele i na výzdobě interiéru kostela sv. Michala byl Josef Winterhalter. Ten vytvořil roku 1736 čtyři plastiky – sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Cyrila a sv. Metoděje.
Interiér kostela je zdoben mnoha obrazy, sochami i mramorovými dekoracemi. Výrazným počinem je barokní kazatelna, kterou vytvořil roku 1747 Josef Winterhalter. Zajímavý je také mohutný třípatrový hlavní oltář zdobený plastikami taktéž tohoto autora.